Integrovka uctila památku v Osvětimi

Více než 40 studentů ISŠ HPOS Příbram se dne 7. 6. 2019 vydalo na exkurzi do koncentračního tábora v Osvětimi. I přes loňskou návštěvu Mauthausenu byl o zájezd do Osvětimi velký zájem. Vedle již zmiňovaného tábora je čekala ještě návštěva Březinky, místa cca tři kilometry vzdáleného od Osvětimi, ještě více nelidsky působícího.
Všichni strávili v autobuse celkem 14 hodin (7 hodin cestou tam a 7 hodin cestou zpět). Očekávání, která s sebou nejen žáci vezli, byla zřejmě naplněna. Opravdu viděli podmínky, v nichž museli lidé žít, respektive přežívat, prohlédli si autentické fotografie, na nichž bylo zachyceno, jak probíhaly příjezdy transportů (především Židů), selekce, prohlížení jejich věcí a další …
Prošli téměř všemi přístupnými prostory. Již dopředu byli studenti poučeni, že se v některých částech nesmí fotografovat. Taková místa jsou v Osvětimi 2 – tam, kde jsou lidské ostatky (vlasy) a výrobky z nich, a druhým místem jsou cely smrti v suterénu „baráků“. Dle jejich údivu lze soudit, že by je ani nenapadlo si toto fotit. Nicméně je zajímavé, že fotit celu smrti nemůžete, ale můžete do ní vstoupit a vyzkoušet si, jaké to bylo stát na ploše 90 x 90 cm. V tomto prostoru muselo přečkat noc, a to ve stoje, 4 až 5 lidí.
Poslední zastávkou byla plynová komora, pece a popraviště. V plynové komoře a u pecí se nesmí mluvit. Poté, co opustili tuto budovu, čekal na ně ještě pohled na popraviště. Nebylo to však popraviště určené vězňům, ale bylo to místo, kde byla vykonána poprava Rudolfa Hösse, velitele tábora.
V Březince si studenti prošli stodoly (opravdu tak byly původně stavěny), v nichž „žili“ lidé. Vzhledem k tomu, že Březinka byla vyhlazovacím táborem, chodilo se nejprve od brány (až později byly vlakové koleje zavedeny až do poloviny tábora), byl to tzv. pochod smrti. Cesta mířila přímo ke komoře. Ke konci války byla část tohoto tábora – plynová komora, převlékárna a krematorium – poničena. Součástí areálu je pomník, jenž je věnován všem státům, z nichž zde byli lidé vězněni, nebo zemřeli v tomto koncentračním táboře.
Každý by měl takové místo navštívit, aby si vážil svého života a především toho, v jaké době žije! V příštím roce nás bude opět čekat návštěva dalšího místa spojeného s holocaustem.

Mgr. Klára Bambasová
za ISŠ HPOS Příbram